Princip činnosti infratopení

Pocit tepelné pohody je subjektivně vyvážený stav mezi teplotou vzduchu, teplotou okolí (stěny místnosti, zařízení, nábytek) a teplotou lidského těla. Je zřejmé, že k tomu, aby vám bylo příjemně, nemusíte mít nutně teplý vzduch (v zimě vám na sluníčku bude příjemně i když bude teplota vzduchu u bodu mrazu)! Červené, upocené tváře, záda i jiné části těla, sucho v krku, pálení očí, náchylnost k nastydnutí, snížení imunity, ukládání tuku i náchylnost k lenosti a plísně na stěnách ze zkondenzované vlhkosti - jsou průvodními znaky systémů používajících k ohřevu teplý vzduch. Infračervené topné systémy (ITS, IHS) neohřívají vzduch (prochází téměř netečně a neomezeně) a přímo, zrovna tak jako Slunce ohřívají okolí (příp. Zemi) a až následně je od takto ohřátého okolí ohříván vzduch, takže jeho teplota je vždy nižší než teplota okolí. ITS typu REDWELL jsou ve své podstatě kachlová kamna v desce jen s tím rozdílem, že místo dřeva je jako zdroj tepla používán uhlíkový vodič a místo kachlů směs z drceného přírodního kamene.

V roce 1967 přišel jako první Dr. Tadishi Ishikawa z Japonska s modelem infračervené tepelné kabiny. Tento systém byl zprvu používán jen pro lékařské účely. V roce 1981 začala být infračervená tepelná kabina všeobecně aplikována. Od té doby je užívána jak v privátních sférách, tak různými specialisty - lékaři a terapeuty na klinikách jako podpůrný prostředek při nejrůznějších léčebných metodách, v lázních apod. V neposlední řadě jsou infračerveným topným systémem osazovány inkubátory pro novorozence.

Energie přenášená pomocí infračerveného záření je forma topné energie, která v protikladu k jiným energetickým formám nevyužívá jako transportní médium tepla okolní vzduch. Díky této vlastnosti infračervené záření ohřívá z více než 80% přímo okolní tělesa a pouze z méně než 20% okolní vzduch. Největší výhoda této metody však spočívá v pronikání tepelných paprsků do hloubky lidského těla, případně do jiných pevných těles. Důsledkem tohoto pronikání tepla do lidského organismu a okolních ploch je příjemný pocit tepla u osob, nacházejících se v takto vytápěných místnostech. Stimulace lidského těla infračervenými paprsky má blahodárné účinky na lidský organismus.

Nejpřirozenějším přírodním zdrojem infračerveného tepelného záření je Slunce. Sluneční paprsky se skládají z infračerveného a ultrafialového (UV) záření. Infračervené sluneční světlo se nachází přibližně uprostřed frekvenčního spektra. Frekvence tohoto záření se pohybuje mezi 0,76µm - 1000µm. Klinická pozorování prokázala, že z různých frekvencí infračerveného záření mají právě dlouhovlnné infračervené paprsky v rozmezí frekvencí 5,6µm - 15µm nejlepší terapeutický vliv na lidský organismus.

Infračervené záření je obdobné tomu, které produkuje samo lidské tělo. Ve své podstatě je podobné slunečnímu záření bez škodlivých UV paprsků a bez frekvencí viditelného světla. Infračervené záření může vznikat z nekovových prvků. Tato forma energie přímo ohřívá okolní předměty sdílením tepla, přičemž nevyužívá pro jeho přenos okolní vzduch.

Infračervené záření obsahuje podstatnou část sluneční energie. Z biologie a klinických pozorování víme, že tato energie je selektivně vstřebávána různými orgány a ústrojími. Infračervená energie přitom mimořádně pozitivně ovlivňuje celou řadu hojivých procesů. Obrovskou předností působení infračervených paprsků je, že pocení je díky vnitřní stimulaci těla (tj. zejména svalů a orgánů) aktivním, takže dochází k vyměšování nežádoucích látek z organismu. Příčinou je pronikání infračerveného tepla až 4 cm pod pokožku.

Teplo přitom není uchováváno jako pod pokrývkou, ale svaly a tělesné orgány se díky infračerveným paprskům, pronikajícím do těla, stimulují. Tento děj je při zvýšení teploty v místnosti provázen intenzivním pocením. Vnitřní zvýšení tělesné teploty je důsledkem přímé stimulace svalů a orgánů a vede ke zvýšení prokrvení svalstva a urychlení krevního oběhu. Současně se z těla odbourává tuk a některé odpadní látky (těžké kovy, jedovaté látky aj.). Odcházejí z těla spolu s potem. Pocení za účasti infračerveného světelného záření má zejména pozitivní vliv zejména na vylučování těžkých kovů z těla.

Pot byl zkoumán při zavádění infračervených saun, nazývaných též infračervenými kabinami. Analýzy prokázaly, že objem potu, vyprodukovaný v infračervené oteplovací kabině (v níž je dosahováno obdobných účinků jako u sauny klasické) sestává z asi 80% vody, zatímco dalších 20% představují různé látky jako tuky, cholesterol a v neposlední řadě toxické látky (kadmium, nikl, olovo, chlor aj.). Tyto látky se normálně usazují v ledvinách. Hromaděním tukových buněk pod kůží zase dochází k celulitidě. Pobyt v infračervené kabince také vede k velké spotřebě kalorii (až 600 kalorií za jedno sezení!), podporuje odbourávání tukových tkání a zejména napomáhá detoxikaci organismu.